Mysleli jsme si, jaké to budou svátky jar a, jak bude krásně, oklepeme se ze zimy, opravíme pochroumaná křidálka, upravíme pírka frrrnk do léta. Naplánovali jsme si to ještě navís s Honzíkem a Matějema moc jsem se na tuhle velikonoční parádu těšila. jenže zima se nějak rozhodla letos neodejít. A tak ač jsme dorazili do vyhřáté chalupy, dali si pěkně prohřátou večeři a zahráli uplakané aktivity ( Honzíkovi nešla předvést lavice) venku bylo bílo a zalézalo za nehty, kdybychom nějaký vystrčili.
Druhý den ráno jsme se trošku nedobrovolně ( večer byl dlouhý a navíc nepříjemně překvapivý - dozvěděla jsme se, že Markétka s Honzou také plánují rozvod) vypravili na protky k vrbě směrem k bahňáku a mile nás překvapilo sluníčko, které se ukázalo ve vší parádě. Takže naše stesky, proč s sebou táhneme fotbalov míč nakonec našlo logické řešení v přátelském mači na hřišti. Odpoledne bohužel museli Poloučkovci vyrazit směr ku praze a my osiřeli. V neděli jsme s eprobudili do úplného bíla - celá zahrada byla pod sněhem a po krátké procházce jsme měli rozhodnuto - prchnout dokud je čas a dokud ještě letní pneumatiky vydrží na silnici. Cesta domu byla krušná, ale nebourali jsme, neťukli, nic si neprovedli a v pohodě doklouzali do Davídkové. A v pondělí nás kluci těmi proutky ze Šebířova pěkně prohnali po teplém a útulném pražském obýváku.
Žádné komentáře:
Okomentovat