Kačenka je nemocná

a já trčím v práci, kolikrát se mi tohle ještě stane? je mi to líto a nějak ani nepomáhá, že člověk dělá jakž takž užitečnou práci. Už se těším, až jí zítra budu sedět u postýlky!

Dementi MDD

Tak jak jsem si myslela, že už budu na vždy skeptikem, že nebudu už nikdy plně důvěřovat lidem, že si budu na své věci dávat pozor a že budu vždycky ostražitá a uvědomělá - VŠECHNO JE FUČ! a je mi zas daleko líp!:)

Výkony u Vltavy

Tak jsme včera podruhé vyrazili na kolech ( děti) a bruslích (já) korzovat na cyklostezku kolem kanálu až k příozům. Ač se to zdá neuvěřitelné - včera, kdy s náma silnici brázdila i Zuzka s Barunkou ( ostatní Koudeláci jsou na vodě) Kačenka zdolala na kolčku asi 8 kilometrů! Občas potřebovala ještě maličko pošťouchnout do zad, ale šlapala statečně. Hóňovy cyklistické výkony snad už ani nekomentuju, je to Amstrong své věkové kategorie!

HYMNA Z LOMU

Melodie je na písničku: Skřítkové tesaři z filmu Ať žijí duchové

/:Máma a táta a rodina celá:/
/:vyjela kempovat, jak se to dělá:/
/:Hóňa a Káťa dnes budou spát v lese:/
/:ráno je bojovka, smíchy se třesem:/
/:skřítkové ukážou nám své poklady:/
/:vůbec nám nevadí, že zmíráme hlady:/
/:odpo pak pořádně na nitku zmoknem:/
/:máme tu trandála, tak pěkně uschnem:/
/:v neděli se nám pak moc nechce domů:/
/:bylo nám krásně a parádně v lomu!:/... a tak dál do ztracena

LOM

výlet do lomu jsem s Danem naplánovali na 2. červnový víkend. V pátek jsem vyrazila Renaultem směr chata abych vyzvedla děti a Dan mezitím doputoval do Lubnavy a připravil pro nás spaní. Děti se už cestou nemohly dočkat, plánovaly jak nahoděj pruty, jak se vykoupou, jak zapálíme ohníček a taky jsem cestou s hóňou spřádali jeho svatbu s tetou Danou ( protože ji za pár let doroste a protože má hezky nalakovaný nehty u nohou). Když jsme dorazili na místo Dan měl už všechno hotovo a jelikož už bylo okolo9, děti jsme naskládaly do trandálu a sami si zalezli k ohni. Ráno nebylo nic moc, ale vyrazili jsme na skřítkovou bojovku a odpo kluci konečně nahodili - i když teda jen na chvili protože se spustil děsivej liják, který trval až do odpoledne. No ani to nám nevadilo, namalovali jsme trička, zahráli si člobrdo a konečně se dospali. V neděli už bylo o fous líp a tak jsme dopo snídali u táboráku, když kde se vzal tu se vzal Soukro se Zuzankou, dorazili skontrolovat nás i lom. zatímco oni inspektovali po lomu, naše Dedčí familie se vydala na stopovačku a pak už na - Hóňou objednaný - pozdní oběd do restaurace a odtud do Prahy! Jak nám bylo krásně! Jen kdyby nás komáři kousali o kousek míň!

Oslavy MDD

S přesvědčením, že máme nejlepší děti na světě jsem se letos těšila na MDD,jakoby to byl i můj svátek a společně s Danem jsme naplánoval, že děti vezmeme do Letňan na tobogán pořádně vyřádit. POdařilo semi i utéct z práce dřív, tak abychom to všechno pěkně stihli a vyrazila nejdřív pro hóňu a pak pro Kačenku. No ale když jsem se vraceli zpátky do auta a viděli rozbité okýnku a prázdnotu pod místem pro spolujezdce, bylo mi jasné, že žádný oslavy se nekonaj. Prstě nás nějakej šerednej kradač okrad, a hlavně poničil auto za 12 tisíc korun, mě sebral tašku a doklady a.... prostě všechno. Zbyly mi klíče, telefon a papíry od auta ( naštěstí). Takže oslavy MDD? Policie, prohledávání odpadkových košů, blokování karet a smutek, proč pro pár korun musí být tolik škody. Možná tohle byl vážně můj poslední den dětí, od toho dne jsem totiž ztratila část naivity, že mě se tohle nemůže stát. Může. Jsem dospělá.