DEDEK family

DEDEK family

pátek 17. září 2010

Dan teď často jezdí pracovat na Francouzskou a Honza se ptá. Tati, kam jedeš, zase do Francouzska?

Když jsou na to dva

Dneska jsem přišla úplně znavená po celém týdnu v práci, stávání k Honzíkovi a ještě předtím dvěma sluzbama o minulých dvou víkendech. Jak je pak super, když na mojí sms o potřebě spánku otočí Dan motorku a místo cesty na Francouzskou to zakončí u nás doma abych si mohla dát šlofíka... Jo, jo, je to paráda, když jsme na to dva!

úterý 14. září 2010

Na chatě

Hóňa Alence: babi, až umřeš, tak já se o Kutičku postarám místo tebe... :)

Nemoce

Hnedle po nástupu do školky se to u nás nějak sběhlo - nejprve u Káti a teď i u Honi propukla ošklivá viroza, takže místo školky si užívají pokojíčku. Ach jo, jak se tam tedy mají zvyknout?????

ŠKOLKA!!!!!!!!!!!

První září!!!!! Jak jsem se těšila, až oba naše kubliháče povedu do stejné velké školky! vyřídila jsem si v práci, že je tam povedu až na půl osmou, abych to stihla poté do práce na hlášení a hlavně aby děti netrpěly hned první den tím, že jsou ve třídě samy. No zapojili jsme se do průvodů školkáčků a až ke dveřím do Kátina pavilonu jsme se chovali celkem nenápadně. Jen se otevřely dveře a my si meli začí zouvat botičky, Hóňa se rozhodl celou akci sabotovat, válel se po zemi a odmítal do školky jít. Káťa se držela, ale nakonec mu - coby správná setrsa - zdárně sekundovala. No po 3/4 hodině praní - nejprve v Kačenčině třídě ( Koťátkách) a poté v Beruškách u Honzíka jsem si odjížděla odpočinout do práce. A fotky bohužel nemáme, nanabyly se nám baterky. Zkrátka den, jak má být! Další dny už je tam teda vedla máma a oba byli v pořádku, tak snad předsi jen máme doma společenské tvory schopné kolektivizace!

Zpětně se hlásím - Šebířov konec léta

Tak poté co děti prožili týden u Ivanky a pak na chatě nás čekali plánované Jizerky s Koudekama, jenže ouha - na holky padla angina a tak zůstaly v bezpečí domova a antibiotik. Mě se nechtelo někam do neznáma a tak nakonec byl z Jizerek Šebířov a týden pohody s dětma.
Vyzvedla jsem koblžky hnedle v pátek na chatě a v podstatatě jsme jenom dojeli do Šebova, vynosili pár tašk a šli spát. Sobota byla ve znamení nákupů - jídla, hraček, objevili jsme ve Vožici snad úplně všechno a odpoledne vyrazli do Vlašimi na koualiště, neb bylo příšerné vedro.
Hona s Kackou celé odpoledna nadšeně řádili v bazénku a já si užívala volna a sluníčka. V neděli dopoledne se z nás stali cyklisti, Hona ujel 12 km a i když reptal, dalo se to přežít a vlastně reptal jen malinko. Cestou zpátky nás potkalo moc milé překvapení - Alenka s Honzou se přijeli na nás podívat a tak jsme odpo vyrazili všichni na houby a společnými silami nasbírali 2 obrovské koše. V pondělí už zase sami jsme si užili posledního hezkého dne a opět vyrazili do Vlašimi. honzík se už odhodlal sám do hlubokého bazénu a doplavával ke kraji ze skokánků, Kačenka si vypůjčila od nějaké holčičky kru a korzovala po bazénu ve stylu paní radové. Odpo se začaly honit mraky, tak jsmy vyrazili poměrně brzy a stavili se ještě u pana Vosátky na kozí farmě. děti si mohly hladit koťátka a zajíčky, tak to bylo parádní. Další den jsme varazili na tenis a odpo jsem četla Židovský policejní klub a děti si hráli a večer jsme trénovali kolo. Ve středu nás uvítala Chýnovská jeskyně, a odpo zase les s houbama, a ve čvrtek jsme se domluvili s Koudelkama a vyrazili vsichni na Blaník a posléze k táboráku! Na holkách už nebyla nemoc vůbec znát a zdolaly i rozhlednu s radostí sobě vlastní! Pátk jsem už zabalili saky paky a vyrazili hlídat Kutičku na Vojkov!
No byla to paráda, máme moc na co vzpomínat!