DEDEK family

DEDEK family

neděle 21. července 2013

Sány 2013

Ačkoliv se říká, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, mám pocit, že se nám to povedlo. A co víc, bylo to jako bychom  z té  řeky ani nevystoupili. Zas ta stejná pohoda, stejně vypitého rosé, projížďky na kolech, koupání v bazénu, debatování nad florou a faunou, pečení, vačení, debužírování, dětské legrace i harmonie a souznění. Chlapci již vytvořili součást fotbalového týmu Sán, holky našly tu nejlepší zmrzlinu a hlavně přehráli všechny rodinné situace z prostředí krásnolidí Kena a Barbie. My jsme si s Péťou nastřádaly energii na poslední večer, kdy jsme si stihly říct snad zas úplně všechno, což jepodivný, jelikož si úplně všechno stejně nikdy říct nestihnem. Takže se ěším na přístí Sány, abychom se k tomu zas o kousek přiblížily:-)

iPHONE 05!!!!!

Mám ho! a je můůůj!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Vysvědčení

Tak už zakládáme desky s nápisem Honzikova Vysvědčení! na tomhle první jsou od shoda dolů samé jedničky, tak en tak dál! Za odměnu jsme si dojeli do McDonalda na Kolu a zmrzlinu a naštěstí jsme se usnesli, že příští oslavy budou zas a jen u Erharta! Už se těším na další!

Nešťastný červen

Červen se mi nějak nevyvedl. Jedna už od konce května bylo ošklivo, zamračeno a pršelo, takže energie, kterou si člověk sliboval od příchodu jara se nějak nekonala. Zvedla se voda ve Vltavě, povodně se rozlily po celé Evropě a z původně slibného zásahu UOOZ na paní Nagyovou a kmotry z ODS se vyklubal pád vláda.  Já jsem se taky v těch tragédiích nedržela při zemi. Njeprve se mi nějak udělalo špatně - a skončilo to APPE se třema dírkama do břicha a se -  po anestezii - naprosto rozhozenou psychikou. Jakobych to nebyla já, přišla jsem si ( a bohužel i všem okolo) jako pěknej hlupák. Nicméně, jelikož břicho srůstalo, jak mělo, jsem se vydala 21. června na tradiční volejbalový turnaj Bulovky a nešťastně se tam srazila s Čendou. Následkem toho střetu byla zlomená záprstní kůstka, další operace, další narkóza a sádra. Nicméně co předchozí narkóza poškodila, téhle se podařilo reparovat a alespoň po psychické stránce jsem na tom byla líp...
Teď jak to píšu, jsem už první den bez sádry ( po 4 nedělích!!!), kost je pořád nakřivo, musím nosit ortézu, ale snad se hojím. Takže letošní volejbalové léto teprve začne:)!