Dopisy.... ování... Soukro svatba

Ačkoliv nám Soukromníkova svatba trošku zkomplikovala dovolenou a ačkoliv jsme si mylně myslela, že pohodlí je důležité pro svatební den, opak byl pravdou. Dan jel v předstihu, aby se stihl rozloučit se Soukromníkovou svobodou ( jak tušíme, už to pitka, byla tak malá, jako je svoboda s dítkem na krku) a já s dětmi jsem dorazila s denním zpožděním. Bylo to jen taktak, ale evidentně čas byl to poslední, co kohokoliv stresovalo:). Jinými slovy začalo čekání... Na svědka, na prstýnky, na nevěstu, na ženicha. nicméně čekání na tak krásném místě jako je lom je věc tuze příjemná. Nakonec se všichni objevili a po milém projevu bylo hotovo. Gratulace a pak úžasný Soukromníkův lovesong Renče. Následně prase, piva, procházky po lese, bluegrass a Honzík za výčepem! Svatba roku, možná desetiletí - hned po té vlastní:)).