Velikonoce

Naštěstí jsem letos nemusela trávit Velikonoce v práce ( budiž ti za to dík, Anetko!) a tak jsme hnedle v pátek mohli vyrazit. V Sedmihorkách nám nabídli místo chatičky mobilní domeček a my po krátké debatě doma kývli jakože jo, že tedy raději budem v domku s kuchyní a se záchodkem. Cestou nám obě děti usnuly, takže jsme přijeli do kempu celkem nevyšťavený odpověďma na tu základní otázku ze všech - Kdy už tam budeme. Byli jsem tam brzo, vzali jsem si klíče a radiátorek a jeli se ubytovat do našeho domečku číslo 3. Děti hnedle objevili kouzlo skákací postele a navzdory takřka arktickým teplotám vypadali oba dva úplně nadšeně. V sobotu ráno jsem se vzbudili do jen o málo menší zimy a tak hnedle zabalili nosičku a vyrazili směr Valdštejn. Hóňa nás už ráno odzbrojil, prohlášením, že nebude fňukat a skutečně šlapal statečně a vesele až na hrad. Kačenka byla úplná turistka a ťapala až na Vladštejn. Když jjsme se vrátilůi, únava, neúnava šlo se na hřiště a pak konečně padli do postýlek. V neděli jsme vyrazili na další výlet na Zámek Hrubá Skála, tady se již únava z předchozíého dne znásobila a my poslouchali litanie na bolavé nožičky a plánovali co si dáme až dorazíme domů. Odpoledne jsme se odměnili obědem - Dan měl kachnu e skákacími knedlíky, já bramborák s uzeným bez uzeného a děti se napůl kuřecí řízek a pak se odploužili domů do postele a následně na hřiště. V pondělí nám zajíček přinesl parádnická pyžamka a pak jsme odfrčeli do Prahy abychom ještě stihli návštěvu na Proseku u Bejčků. No prostě Velikonoce se dají přežít i bez spousty čokolády a návštěv. A jak parádně!