V novém roce jednotně!

Jelikož se nějak na začátku ledna rozběhlo mnoho akcí, věcí, projektů není už čas psát na tento blog všechno ( teda pokud kdy bylo:))¨. takže podnikám dál pro školku ve funkci předsedkyně KR, což je poměrně vysilující, nicméně eticky celkem snadné - rozhodnutí, které je potřeba udělat nejsou složitá a celkem si můžu stát za většinou našich soudů. Naopak je tomu u D-O, podala jsem výpověď na Bulovce a teď se lehce potýkám s tím, co je v pořádku, kde je pravda, kdo je dobrý a kdo zlý. Takže moje největší předsevzetí do toho roku je, věřit sám sobě, svým rozhodnutím a nebát se polemizovat s okolními názory. nevěřit slepě všemu, ale vždy najít alespoň skulinou pochyb světlo pravdy a nebát se ho následovat. je to těžké, strašně těžké, ale snad se mi to povede. Snad vydržím až do konce a nebude to veliké zklamání.
Na poli rodiny ať to jde jak to je, nemusí se nic zlepšovat nemusí být nic ideální.
Zkrátka letošní rok je ve znamení jednoty - jednota doma, v KR i v D-O!

hona

mami já jsem prozradil to dědovo narozenování!

Hona vystoupil na desítce!

A já jsem byla na té Kačenčiné ( Káťa se necítila, tak nevystoupila). Poté Hóňa ke mě běžel a křičel: To bylo krásný! To bylo tak krásný, že babička Hafíková plakala!!!!

desídky

HONA: jaga-desitka: Besídka kroužku jógy

squash

Tak jsme včera zrušili celý program ( Spaly u nás Koudelky a tak toho spánku bylo pomálu) a odpoledne vyrazili do Stepu na squash. Děti vzorně sedely u stolečku, my s Danem hráli a mezi setame si mohl honzík půjčit raketu a jít si taky zapinknout! Super nápad, prima odpoledne! a Super dobrý děti!

Minulý víkend

V pátek jsme se domluvili s našima, kteří hlídali Marcelce všechny děti a vyrazili do Šebířova. Všude bylo krásně bílo a mrazivo. Děti spinkaly celou cestu a tak, když jsme dorazili do Šebova, všichni byli odpočatí a veselí a řádění mohlo začít. Honzík, Káťa a František jsou už velká parta, pěkně si pohrajou, blbnou a zároveň poslouchají. A už se jim do té bandy dere Venoušek. Pomaličku, ale jistě. Je to děsnej pohodář, neplakal, statečně běhal za staršíma a pořád se smál. Do postýlek jsme je natlačili az po devaté a první kdo spal jsem byla já:)). Sobota: Ráno minus 20, nicméně okolo 10 vyrážim s oběma dětma do Koutů na lyže a zjišťuju, že poměr 2 uječený děti, troje lyže, troje přeskáče, helmy, provinat a veci na pevlečení je vůči mě nějak nevyváženej a tak pod kopcem dospívám k názoru, že tady si pohodu neužijeme a vracíme se do auta. nicméně je celá vycházka hodnocena dětmi kladně a mají aspoň červený nosy:)). Po obědě se nikomu nepodaří usnout a tak vyrážíme na boby a pak pozdě odpoledne do Prahy za Danem a já na oslavu Esterčiných a Šťopčiných 30. Hláška: Řekni stonožka: smrdí ti pravá ponožka!

Radost ze sněhu

V pondělí po školce jsem vytahla děti na malý kopeček ny boby a je to super uleva, když už si to užívaj! Teda Káťa zatím ne, ale Honzík byl ve svým živlu, nevadilo mu, když se překlápěl, padal, najížděl do sněhu. Konečně bod zlomu!!!!