Dneska jsem zas doma rozebírali smrt - děti byly u Ivany a tak se Hóňa vrátil s tím, jestli si může ještě popovídat s dědou Jindrou... odpověděla jsem mu, že když bude dobře poslouchat a moc si to přát, že mu děda třeba ještě něco řekne a poradí, protože je možné, že je vlastně všude okolo, ve všem okolo nás. Prostě jsem měla takouvou transendentální přednášku o nesmrtelnosti dušea Hóňa na to: Takože je v mých punčocháčích?? No jo, něco mě tam škrtí a hele hlavička.
A že je i v tědlech hračkách? A jako i va našem botníku???
A Káťa to korunovala: Děda je v botníku? To si tam schoval boty?...
Tak teda nevím na některý věci je na ně asi brzo, brzičko...
Žádné komentáře:
Okomentovat