Brusel

Přílet

Cesta probíhala úplně v klidu. Poté, co nás Alenka zanechala na letišti, jsme prošli všema kontrolama a pak se nějakou chvilku s Kačenkou ovoňovaly Chanel. Poté už letadlo, skuhrání kdo sedí u okýnka a kdo v uličce, krásný pohledy na mraky pod námi ( to se nikdy neomrzí).  Na letišti čekal Dan s krásnou kytkou pro mě a pro Kačenkou a s čokoládou pro Honzu.

Byt je přibližně stejně veliký jako Davídkova. Velký obývák, s prosklenou stěnou, dětský pokojík taky, oboje okna vedou do ulice, kde jezdí tramvaj a koukáme na Univerzitu, za kterou je veliký park - jako Stromovka. Kam Dan jezdí každý den na kolo. 

Na druhou stranu je kuchyňka s malinkatým balkonkem a naše ložnice.  Máme kumbál, prádelníčku a předsíň, pidi koupelnu a nejmenší záchodek na světě, Naštěstí máme i garáž a dole v garáži je místo na kola...

Večer jsme si dali stůl plný dobrot, sýry, salámky, baquetty a víno....

V pátek jsme dopoledne vyrazili na obhlídku školy, abychom věděli, jak se tam v pondělí nejlépe dostat. Prošli jsme si okolí, odpoledne vybalovali doma věci, kluci jeli na kolo a večer jsme vyrazili na mušle do restaurace. 

V sobotu dopoledne jsme vyrazili na nákupy, nakoupili jsme miliony pomůcek do školy, mikrovnku, konvici a Honzikovi ponožky, protože jsem mu je zapomněla zabalit. Odpo Dan a děti jeli Kačence koupit nové kolo a večer jsme už vyrazili do parku na výjižďku. 

V neděli jsme vyrazili k moři, děsně foukalo, do nohou nás štípal písek, ale nevadilo to, děti se stejně koupaly. Nicméně potom nám vítr pomáhal usušit oblečení.  Odpoledne jsme jeli domu a dali si S tebou mě baví svět. A to je právě teď!
Pusu

Atestace

Nechci se příliš rozepisoval, ale tenhle začátek roku byl trochu děsivej. Musela jsem se každou chvilku učit a nakonec se to podařilo a já jsem 27.4. složila atestaci z pediatrie. Bylo to nakonec moc milý a klidný. Všichni se o nás vzorně starali. Do Brna jsem jela s Péťou, došly jsme si na večeři, bylo to nakonec prima...")

Noční můra

Honza po ráno: Mámo já měl sen - teda spíš noční můru! Zdálo se mi, že ve školní jídelně byl na výběr bud jednička - bonbónů co kde chce nebo 2, Ňáký maso. A já měl tu 2!

Oslava plnoletin dětí

Letos jsme se rozhodli udělat dětem oslavu jednu a velikou - v Rehaklubu v Ďáblicích, kde už jsme jednou slavili a moc se to povedlo. Pozváno bylo asi 10 holčiček a 10 kluků. Hrál se florbal a tancoval se street, kteří hráli florbal, tancoval se streetdance a hlavě se koupalo, skákalo do vody, ječelo a taky přálo a jedl se dort. Všechno proběhlo parádně. Všichni to užili, včetně Honzíka, který se z radosti rozhodl skočit do bazénku celý oblečený!

Bari

Na podzimní prázdniny se nám nechtělo vítat podzim v Praze a tak jsme naši letenky do Jižní Itálie d města Bari, o kterém jsem nikdy před tím neslyšela. Letěli jsme brzo ráno v 6 z Ruzyně, takže hnedle po příletu do Bari jsme si museli dát kdyby dvacet, kdyby třicet, ale asi 2 hodiny spánku, protože děti byly tak nadšené, že někam letí, že neusnuly v letadle. Bydleli jsme v apartmánu v centru Bari. První den jsme prošli procházkou centru,, ztratili se. Další dyn jsme vyráželi na různé destinace: Monopoli, Polignano, Castel del Monte a do Gargana. Byl to moc prima čas, děti už zvládli odchodit spoustu měst, v klidu se pocourat. I když, to že byla v bytečku wifi se jim líblo skoro nejvic:))

Honza 10.

Pokračování v dopisování: Je to neuvěřitelný, ale Honzík tenhle víkend oslavil tenhle víkend desáté narozeniny. Tentokráte se oslava konala ve velkém stylu, pozváni byli všichni babičky a dědečkové, bratranci a jedna sestřenice. Anička. Která měla strašně krásnej projev k Honzíkovi, když mu přála. Zkusím to parafrázovat: Honzo, to že je ti deset je vlastně děsný, protože já si pamatuju celej tvůj život. Od miminka do teď. Během jejího proslovu jsme se - skoro všechny ženy - postupně dojímaly, a na konci jejích slov jsme plakaly. Je to tak. Za těch 10 se s miminka stal dospívající kluk. Kluk, co ještě neví, co ho v životě čeká a jaká bude jeho cesta, ale už má obrysy. Toho jakej bude. Bude to veselej prima chlapík, trochu trdloň, ale strašně milej a hodnej. Kluk co bude blbnout, kdykoliv to jen trošku půjde. Trochu neposlušnej rošťák, trochu citlivej, bojácnej malej Honzík co potřebuje ještě ochranu. Ale hlavně náš. Všechno nejlepší HOnzíku. Pusu máma

Listopad a s ním přichází dopisování I - Narozeniny Kačenky

Na Kačenčiny narozeniny mi bohužel připadla služba, ale naštěstí mi ji Páťa vyměnila a my jsme mohli slavit. Už ráno jsme Kačce předali první z dárečků - sukni na balet, aby mohla ten den dobře tancovat. Domluvili jsme se i Kačenkou na malé rodinné oslavě, jen my 4 a musím říct, že ta změna oproti našim normálním monstrózním megaakcím byla víc než milá, udělali jsme si dobrou večeři, dali Kačence dárečky a dort. A ona byla tak nadšená! Dostala to, co si moc přála a večer, když usínala, tak mi šeptala, že to byly její nekrásnější narozeniny. Co víc si přát:))