Hóňova logika opět boduje

Mamí já budu hrát balónek na počítači, ten je pro mě děsně těžší!!!
překlad: já se na to děsně těším)!

KUDLANKY!

Tak je máme pěkně okudlaný! Letními setřihy jsem snad přivolali krásné počasí, vyletnila jsem dětem hlavy a od té doby je pořád nad 20! Přístě jdou dohola úplně!

Kapilického OKO

Včera jsem byli s Danem v kině na Oku nad Prahou. nevím, jak to přijde ostatním, ale já se vážně začínám bát o svobodu v týhle zemi. Naučili jsem se, že je prima cestovat, číst si a studovat co každý z nás chce, jet kam chce a povídat si ským chce, jenže pořád jsem ještě obětmi pletich, lichvářů a hlavně strachu. Obětmi vlastních ambicí. Obětmi posranejch Bémů a samolibejch Klausů a debilních Paroubků. Je jasné, že ti pánové jsou už jaksi povýšeni nad jednotivostí, nad osudem, nad smyslem každého znás. V tomhle příběhu je totž do detailu popsané, jak moc je to nebezpečné a záludné a hlavně jak moc je to špatné. A tak budu muset asi najít nějakou stranu jednotlivosti... ach jo, vyhlídky prachbídné.

Hezký a poklidný den

Dneska - v pátek jsem aktivizovala poslední zbytky sil a po vyzvednutí dětí jsme vyrazili na koloběžky na Prosek, na pláň. Děti cestou uviděli kolotoče, takže cíl byl jasný - dojet k těm mašinám, hradům a houpačkám, pohoupat se, poskákat... a zas jet zpátky. Ale světe div se, nejlepší atrakcí byl bazének s vodou, kde se mohli ráchat a malý kopeček, který oba sjížděli rychlostí blesku ( Hóňa mi udělal velkou radost, když mi vysvětlil, že vždycky počká a když vidí babičku nebo kočárek, nejede, JOJ!:)). Zkrátka jsem na kolotoče nedojeli a stejně si užili parádní jarní den. Se zakončením v pizzerii na Margaritě. Druhý JOJ!

trocha historie

HÓŇA:
manižo - pyžamo
móňo - mlíčko
kepuč - kečup
hototo - hotovo
hasiči -
víc už si toho nějak nevybavuju...
KÁŤA:
anžoová - oranžová

Káťa už má taky jasno!

O chvíli později u jídla: A Káťo, čím budeš ty? - Tátou! Je ty chceš být tátou, to mu udělaš radost! Ne, čílí se káťa - Tátou. přeci! ( rozuměj Káťou neb ještě neumíme K:))

Hóňa už má jasno!

Ptá, se Hóni: tak cos namalovals ve školce dneska něco? a on: že jo, že musel spojovat, čím kdo jezdí. Že tam byla sanitka, tak, že k ní dal pana doktora. Ja na to, tak to je super a už víš čím budeš? A Hóňa: Paní doktorkou, hodným policistou a dobrým hasičem! No není to ideál!